Linux slaví 33 let: Skrytého šampiona si běžný uživatel spíše nevšímá
Operační systém Linux si ve světě informačních technologií zaručeně vydobyl své pevné místo. Nyní slaví 33 let, a ačkoliv se mezi běžnými uživateli nestal úplně populárním, v jiných oblastech je naprostým šampionem.
Linux je tu už přes 33 let a od svého uvedení v roce 1991 si získal, zejména v oboru IT, významné místo. Ačkoliv na osobních počítačích zůstává menšinovou alternativou k Windows, v některých oblastech hraje klíčovou roli.
Volba geeků i profesionálů
Mezi širokou veřejností je Linux stále vnímán jako operační systém pro technické nadšence. Podle statistik portálu Statcounter má na poli desktopových operačních systémů přibližně 4,5procentní podíl. Přesto mezi odborníky, a zejména v určitých odvětvích, dominuje.
Více než 40 procent softwarových vývojářů ho preferuje pro svou práci, a to zejména kvůli jeho flexibilitě a otevřenému zdrojovému kódu. Linux zároveň pohání většinu z více než 500 nejvýkonnějších superpočítačů na světě a je hlavní volbou pro cloudovou infrastrukturu a servery, na kterých běží světové webové stránky.
Linux je považován za “skutečný“ IT operační systém, a to především díky své schopnosti přizpůsobit se jakémukoliv úkolu. Tento open-source systém je natolik flexibilní, že umožňuje vývojářům využít pouze ty části kódu, které jsou nezbytné pro konkrétní účel. Díky tomu může Linux stát za velmi specifickými aplikacemi – od vykreslování hollywoodských triků až po řízení vesmírných misí.
Univerzální lákadlo a ta další
Jedním z klíčových faktorů, proč někteří uživatelé a instituce přechází na Linux, je skutečnost, že je k dispozici zdarma. To platí zejména pro různé vládní instituce a samosprávy, které vidí v Linuxu příležitost, jak snížit náklady na licence operačního systému i dalšího softwaru.
Bezplatnost však není jediným lákadlem. Linux je díky své otevřenosti a transparentnosti preferován také v zemích, které kladou důraz na kontrolu a soukromí. Dominantní postavení má například v Číně, kde ho využívá státní správa, a dokonce i Severní Korea si vytvořila svou vlastní linuxovou distribuci. Přesto je třeba zmínit, že očekávané finanční úspory mohou být někdy iluzorní, zejména pokud jde o složitější řešení, která vyžadují vývoj na míru.
Linux je ve skutečnosti všude kolem
I když by se mohlo zdát, že Linux je operační systém pro úzkou skupinu uživatelů, pravda je taková, že ho využívá velká řada lidí a to, aniž by si toho byli vědomi. Android, nejrozšířenější operační systém pro chytré telefony, je totiž postaven právě na linuxovém jádru.
Tento příklad jasně ukazuje, jak univerzální a přizpůsobivý Linux je. Na otevřených základech Linuxu lze vybudovat i velmi specifická, a přitom široce používaná uživatelská řešení.
Jaký je za Linuxem příběh?
V roce 1991 Linus Torvalds představil první verzi svého operačního systému Linux, který byl postaven na základech systému UNIX. O rok později bylo linuxové jádro zpřístupněno pod licencí GNU GPL, což vedlo k rozvoji prvních distribucí a zavedení grafického prostředí díky X Window System.
V následujících letech vznikly důležité distribuce, jako Slackware a Debian, a v roce 1994 byla vydána verze 1.0 Linuxu. Linux se postupně rozšiřoval na různé hardwarové platformy a v roce 1996 se dočkal i podpory více procesorů.
Během dalších let získal Linux podporu od významných technologických společností, a stal se základem pro různé projekty, jako je Android (2008) nebo Chrome OS (2011). V roce 2004 byla vydána populární distribuce Ubuntu, zatímco v roce 2007 vznikla Linux Foundation. Do roku 2022 Linuxové jádro dosáhlo verze 6.0, což reflektuje jeho neustálý vývoj a rozšiřování do nových oblastí, včetně mobilních zařízení a herních konzolí.
Připravila: Petra Sauerová